Dětský zubař v Praze 3, jehož součástí je i pracoviště dentální hygieny, se vám „podívá na zoubek“. Tento výraz je pochopitelně jen přeneseným, obrazným termínem situace, která nastává v okamžiku, kdy zubní specialista vnímá určité nedostatky v preventivní péči, a je třeba zasáhnout. Ne každý dospělý člověk a rodič vlastních potomků má totiž důkladné povědomí o tom, jak správně o zuby pečovat, jak a čím je čistit a jaké další pomůcky k tomu využít.

Kartáček jako kartáček – v první řadě vám lékař navrhne volit vhodnou tvrdost zubního kartáčku, protože příliš měkké kartáčky nezbavují zubního plaku důkladně, a příliš tvrdé zas mohou poškozovat dásně.

Mezizubní kartáčky – velmi důležitou roli hrají v dentální hygieně mezizubní kartáčky, bez nich zůstává v mezizubním prostoru mnoho plaku a právě zde pak dochází ke vzniku zubního kamene, k obnažení dásní a k případnému vzniku dentálního chobotu a k paradentóze.

Výměna kartáčků – kartáčky by se měly častěji měnit, zabrání se tím šíření bakteriální infekce. Jak často měnit kartáčky, vám poradí dentista, obecně se uvádí, že k výměně by mělo docházet jednou za dva až tři měsíce v závislosti na tvrdosti kartáčku a intenzitě jeho využívání.

Vliv stravy – o vlivu stravy na lidský organismus se toho ví poměrně hodně, ale ne každý má zájem na sobě zapracovat a žít v souladu s kosmickými (přírodními) zákony. Kupříkladu příliš mnoho rafinovaného cukru a bílé vymleté mouky přispívá k mnoha civilizačním chorobám a týká se to i ústní dutiny. Sladkosti přispívají k rozmnožování agresivních bakterií a při zanedbání hygieny pak dochází k tvorbě zubního kazu. Ke špatnému stavu zubů také přispívá buněčná podvýživa, kdy ve stravě schází minerální a stopové prvky a vitamíny, dnes například v hojné míře deficitní minerál hořčík, který z potravin mizí díky nevhodnému technologickému zpracování a vyčerpané a špatně hnojené půdě.